Zájezdní hostinec

Bokomara

1:NHma kraji města, kde trEm7olej končí,
znám mGmaj7ísto, kde přF#merůstá trHmáva,
kde rozbitá cesta se s mEm7ěstem loučí,
tam zGmaj7ájezdní hF#mostinec stHmával,
prEm7o všechny formany Dmaj7i vandrovní
znEm7avený dalekou pDmaj7outí
bEm7ylo vždy víno i spDmaj7aní skrovný
Ema chleba v ošatce z prF#outí.
2:Sem každej rád zašel a šel jeden hlas,
že k jídlu vždy zachutná sklenka,
že zelený oči a moc útlej pas
má hostinská - zrzavá Lenka,
večer, když s vínem se ozve i zpěv,
pocestným zachutná strava,
hostům pak do tváří žene se krev
a z dekoltu točí se hlava.
3:Ten dům tam stál snad sto dvacet let
a ještě před poslední válkou,
jak čas běžel dál, tak měnil se svět,
je kousek, co dřív bylo dálkou,
však jedno tam zůstalo tak jako dřív,
kdo zavítal, hlad měl a strádal,
dostal hned najíst, moh' vypít pár piv
i v noci, aniž by se hádal.
4:NHma kraji mHm/Běsta už nHm/Aestojí nE/G#ic,
jen mGmaj7oderní bF#mudova v mHměstě,
kde pivo prej tHm/Bočí se až z PHm/AopovicE/G# 
a zGmaj7a pokoj zF#maplatíš dvHmě stě marek,
tam nekoupíš nic večer po deváté
a nocleh je dva týdny předem,
a co je vám platný, když nadáváte,
nechte se obložit ledem, a jedem!
5:Naj naj ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:54.592+00:00
Výsledky hledání: